Všimli jste si, že na některých výrobcích a v článcích je uváděno množství vitamínu D v „IU“, jinde pak v mikrogramech, resp. s jednotkou µg, případně mcg? Nejprve se tedy pojďme podívat na to, co toto označení znamená.
Mezinárodní jednotka vs. mikrogramy – jak se v tom vyznat
IU představuje zkratku pro International Unit, respektive „mezinárodní jednotku“. Historicky se IU používalo pro vitamíny, u nichž nebylo snadné určit přesnou hmotnost účinné látky, proto byla stanovena jednotka na základě účinku, nikoli hmotnost. Pro jednotlivé vitamíny se přitom tato hodnota liší a není tak možné obecně určit převod mezi IU a mikrogramy.
- IU se tradičně uvádí například na doplňcích stravy v USA – i zde se ale v posledních letech z důvodu lepší přehlednosti a sjednocení přechází na miligramy, respektive mikrogramy.
- V zemích Evropské unie je již delší dobu běžné uvádění mikrogramů, protože ty odpovídají mezinárodnímu metrickému systému a evropské legislativě.
Potřebujete převést mezinárodní jednotky u vitamínu D na mikrogramy? Pamatujte si, že: 25 µg = 1000 IU, tedy že 1 µg = 40 IU.
Kolik vitamínu D denně zařadit
Obecně platí, že referenční hodnota příjmu stanovená evropskou legislativou je 5 µg, odborná doporučení ale zpravidla uvádí několikrát vyšší hodnotu příjmu (až 20 µg). Tento údaj, který má zkratku RHP a najdete ho na doplňcích stravy i dalších potravinách u vybraných živin, nahradil dříve používané označení doporučená denní dávka (DDD). Referenční hodnota je stanovená pro běžnou zdravou populaci a představuje doporučené množství živin, které by měl průměrný dospělý člověk denně přijmout. Oproti doporučené denní dávce je komplexnější.
Referenční hodnota příjmu není určena pro specifické skupiny jako jsou děti, těhotné a kojící ženy nebo lidé se zvýšenou fyzickou zátěží. U těch se může doporučované množství lišit.
Kdy může být vitamínu D příliš
V naší zeměpisné šířce často jídelníčkem ani ze slunečních paprsků nezískáváme tolik vitamínu D, kolik ho tělo pro podporu svých funkcí potřebuje. Proto může být vhodné zvýšit jeho příjem pomocí doplňků stravy s obsahem vitamínu D3. Přitom je důležité řídit se doporučením výrobce, které je uvedené na obalu nebo v příbalové informaci. Podle odborníků by přitom horní limit příjmu neměl u dospělých a dětí od 9 let překročit 4000 IU (100 µg). U mladších dětí je tato hodnota nižší a závisí na věku. Projevy nadbytku vitamínu D jsou vzácné a objevují se zpravidla až při velmi vysokých dávkách.
Zdroj:
https://www.szpi.gov.cz/soubor/voditka-szpi-2024-prilohy.aspx
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32011R1169
https://www.nzip.cz/clanek/1129-vitaminy-pokryti-denni-potreby
